Ronyho chtěli uspat (jaro 2024)

Krásný zrzavý minubulíček Rony nám tedy dal pořádně zabrat… Vše začalo v polovině března 2024 naléhavým vzkazem od Barči z útulku ForDogs, která mě upozornila na velmi akutní případ… Informace stručná, zato však víc než jasná: Minibulík pokousal dítě a majitelé se ho chtějí urgent zbavit. Pokud nenajde domov do dvou dnů, nechají ho uspat.

Ihned jsme se spojili s příbuznou majitele, která se snažila psa zachránit. A dozvěděli jsme se, že byl coby tulák odchycený loni v říjnu ve Varnsdorfu – nikdo ho nehledal, nikoho nezajímal… Posléze se nějak útulek dopátral, že pes má  dokonce i PP (narodil se 18. dubna 2021)  a chovku hned kontaktovali, bohužel bez výsledku.

Povedlo se mu najít nový domov u mladé rodiny, kde celkem spokojeně žil. Jenže bohužel, v březnu došlo k onomu problému s dítětem – nikoliv vinou nějaké agrese, ale prostě shodou blbých okolností (viděla jsem video). A otec rozhodl, že pes musí okamžitě z domu, jinak jde na uspání.

A začal zběsilý závod s časem. Okamžitě jsme rozhodili sítě a na FB hledali urgent pomoc. Obratem nabídla dočasný pelíšek Šárka Kliská a ozvalo se hned několik lidí, že pomůžou aspoň s převozem. Domluvili jsme se s Ondřejem Poulou, který se už před lety ujal Ragiho (viz jeho příběh zde) a který nám už několikrát obětavě pomohl, když bylo potřeba.

A tak vyzvedl Ronyho u Kladna a odvezl ho k Šárce na severní Moravu… Ta hned mj. zahájila léčbu rozjetého zánětu uší a po pár dnech hlásila, že pes je jinak hodný, milý, přátelský, dobře se i snáší s jinými psy.

1.dubna byl Rony na kastraci a zvládl vše na jedničku. „Klepal se jak osika, ale to je pochopitelné. Na doktory byl hodný a na sestřičky taky. Nemusel mít ani košík. Když jsme přijeli domů, tak se prošel po zahradě a pak prosil, abych ho pustila dovnitř a šel se ještě dospat. Pak přijela kamarádka, a já pustila Ronnyho. Ten ji hned vítal a po jídle se šel tulit. Vydržel to 30 minut, ale kámošku už bolela zadel, tak jsem ho vpustila do pokojíčku opět odpočívat, ale vydržel by XY hodin,“ popsala Šárka.

22. března - Rony právě dorazil k Šárce do dočasky

A my se snažili najít Ronymu ten pravý domov. Zásada zněla BEZ DĚTÍ – nechtěli jsme riskovat nový problém. A konečně svitla naděje – 3. května odjel bydlet k sympatické paní Ireně. Vše se zdálo být zalité sluncem… ale bohužel po necelých dvou týdnech problém. Při společném ležení na gauči se paní pro něco natáhla a Ronymu to bohužel připomnělo, jak ho pán  tvrdě zalehával, když mu chtěl vyčistit uši, nebo ho nějak potrestat. A malér byl tady – Rony kousnul! Paní se ho začala bát, a přijela ho vrátit (s tímto vždy počítáme a v adopční smlouvě máme standardně 30 dnů na vrácení)…

Jenže další komplikace – k Šárce už nemohl, ale naštěstí se obětovala její kamarádka Nikol Kiszková. Ta pokračovala v doléčení uší  a 6. června napsala: „Nyní je vyléčen po fyzické stránce a je třeba pouze speciální granule kvůli dermatitidě (ty nejsou nikterak nákladné: 12 kg/1200 Kč). Co si však Rony nese je předchozí zacházení – špatný „výcvik“ (zaléhávání). Když ale dodržujete tři základní pravidla, tak je Rony úžasný pes, který se snaží být dobrý a hodný. Na bulíka je opravdu klidný.“

Tak jsme hledali dál toho pravého člověka a Nikol mezitím s Ronym obětavě pracovala a učila ho všemu, co dosavadní páníčci zanedbali či nezvládli. A dosti negativní popisek se postupně měnil na ryze pozitivní… Pak se objevila Lenka Veselá, která se nám jevila jako ideální řešení. A v pátek 19. července se Rony poprvé zabydlel v nové smečce, s tříletou stafordkou Sofi, která na něj nejdřív pouštěla hrůzu, ale když si toho Rony nevšímal (nebo se tak aspoň tvářil), tak ho začala brát na milost…

Od té doby Lenka postuje krásné pohodové fotky a my máme radost. Tak hodně štěstí Rony a měj se tam krásně!

22. června - Rony se po návratu z neúspěšné adopce tulí k nové dočasce Nikol
19. července v novém - snad už definitivním - domově, s kámoškou Sofi

Tak bohužel, smutný dovětek 28. července 2024: Tak ani druhá adopce (přestože opravdu pečlivě vybraná) Ronymu nevyšla. Už ho ale nebudeme dál nabízet, je to příliš riskantní (z důvodu opakované agrese). Prozatím našel útočiště u příbuzných dosavadní dočasky (na bezpečně zajištěném pozemku, s pravidelnou péčí), a zůstává tak v našem majetku. Detaily netřeba nějak zvlášť rozebírat, díky za pochopení.
Děkujeme Ireně a Lence za jejich srdečnou snahu dát mu dobrý domov a dočaskám Šárce a Nikče za jejich skvělou péči ♥